VTIPY O PSECH

Obrovský pes s peněženkou v tlamě vejde do řeznictví, položí peněženku na pult a posadí se před vitrínu s masem.
"Tak co to bude chlapče?" ptá se řezník žertem.
"Chtěl bys masíčko?"
"Haf!" štěkne pes.
"Hm," přikývne řezník. "A co to bude? Játra, slanina, roštěná..."
"Haf!" přeruší ho pes.
"A kolik té roštěné chcete? Půl kila, kilo..."
"Haf!" oznámí pes.
Ohromený řezník maso zabalí a z peněženky si vezme peníze. Když pes odchází, řezník se ho rozhodne sledovat. Pes vejde do činžáku, vystoupí do druhého patra a začne škrábat na dveře. Vzápětí se dveře otevřou a nějaký muž začne psovi nadávat.
"Proč na něj křičíte?" ptá se užaslý řezník. "Tak chytré zvíře jsem v životě neviděl!"
"Chytré?" opáčí muž. "Tenhle týden si už potřetí zapomněl klíče!"

Jde buldok po sídlišti, z jednoho paneláku na něj v osmém patře na balkoně kouká špic a volá: „Jé, ty se máš, že si tu tak můžeš volně běhat…hnedle bych šel za tebou.“ „Však můžeš!“, blafne buldok. „Seskoč dolů a pohrajem si“. „Tak to ani náhodou!“ , ňafne špic. „Nechci vypadat jako ty!“

Chlápek si v hotelové restauraci všiml, že u vedlejšího stolu sedí tři pánové a pes a všichni hrají karty. A ten pes hraje velmi dobře. Chlápek zaklepe na rameno jednomu z hráčů a povídá:
"Tedy, to je asi velmi chytrý pes, že?"
"Ani moc ne. Když mu přijdou dobré karty, vrtí ocasem."

„Dnes jsem vzal psa k veterináři“, říká jeden soused druhému. „Pokousal totiž mou tchýni!“
„Ale to je hrozné“, na to druhý soused. „To je škoda, žes musel toho krasavce nechat utratit“. „Ale kdepak utratit“, na to první. „Dal jsem mu nabrousit zuby!“

V baru hraje pes bravurně na piáno. Jeden host praví k majiteli psa: „Měl byste toho psa dát na konzervatoř!“ Majitel na to: „Já chtěl, ale když on chce studovat veterinu.“

V parku na lavičce sedí pán a u nohou mu vedle leží pes. Přijde k nim dáma a ptá se: „Kouše váš pes?“ Pán: „Ne, můj pes nekouše.“ Paní se sehne, aby psa pohladila a ten jí ihned rafne do ruky. „Vždyť jste říkal, že váš pes nekouše!“, rozčiluje se dáma. Pán: „ Ale tohle není můj pes“.

U lékaře:
„Pane doktore, pes mi pokousal ucho!“
„Doufám, že jste ho vydesinfikoval!“
„To jsem nestihl, on hned utekl…“

Stojí dvě blechy u autobusové zastávky a povídají si o svých starostech.
Najednou se k nim blíží bernardýn. „Tak ahoj,“ řekne první, „mně už to jede...“

V malém obchodě na venkově byla na dveřích veliká výrazná cedule „POZOR PES!“. Zákazník vstoupí opatrně do obchodu a na zemi u pultu spatří ležícího unaveně vypadajícího psa. Ptá se proto prodavače: „Tohle má být ten pes, na kterého si máme dávat pozor??“ „Jo, to je on“, na to prodavač. Zákazník: „No ten tedy nevypadá na nebezpečného hlídače…proč tam tedy máte tu ceduli?“ Prodavač: „No dokud tam nebyla, neustále o něj někdo zakopával!“

Jde dlouhatánský průvod směrem ke hřbitovu. V jeho čele jdou muži s rakví a za ní pán s velkým dobrmanem po boku. K průvodu se připojí cizí pán a ptá se muže se psem: „Ten nebožtík asi musel být hodně známý, že mu jde na pohřeb, tolik lidí…nevíte, kdo to byl?“ „Moje tchýně!“ na to muž. „Zabil jí můj dobrman.“ Cizí pán se zamyslí, zčervená, a pak zpošeptá muži do ucha: „Člověče, nepůjčil byste mi toho psa na pár dní?“ Muž odpoví: „Ale klidně, ale postavte se do fronty“.

Soused si stěžuje:
„Pane Novák, váš pes celou noc štěká a vyje.“
„Tím se netrapte, on se ve dne vyspí dost a dost.“

Pán v restauraci si pochutnává na guláši. U jeho stolu sedí malý pes a pořád vrčí.
Pán konečně odloží příbor a zavolá vrchního: „Proč ten pes na mě pořád tak vrčí?“
„ No, pane, to bude asi tím, že jíte z jeho talířku.“

Majitel psa si stěžuje u veterináře: “Pane doktore, já už nevím, co s tím naším Azorem mám dělat, on honí všechny lidi na kole. Můžete mi poradit, co s tím?
 “To je jednoduché!”, na to veterinář. “Zabavte mu kolo”.


Povídá manželka manželovi:
„To maso, co vařím, je pro našeho psa. Tak ne abys mu ho sežral jako posledně. Jinak půjdeš hlídat na dvůr místo něho!”

Dva psi si povídali:
„Tak co, jak ta ekonomická reforma ovlivnila tvoji životní úroveň?“
„Ani se neptej, nestojí to za nic. Zkrátili mi řetěz.“
„To není tak zlé, aspoň nemusíš tolik běhat okolo, ne?“
„No to jo, ale žrádlo nechali tam, kde bylo předtím.“

Jeden pes říká druhému:
˝Jmenuji se Hrozný Rek a jak ty ?˝
˝Já ... K noze čokle!˝


Potká kůň psa. Pes ho pozdraví a ptá se: ˝Nevíš prosím Tě kolik je hodin?˝
˝Vím, je půl páté.˝
Děkuji, říká pes. Jde dál a kroutí hlavou: ˝To je divné, kůň a mluví.˝


Potkají se dva psi.
První povídá: ˝Haf.˝
Druhý: ˝Méé˝
První:˝Cos povídal?˝
Druhá: ˝Učím se cizí jazyky.˝

Dva maníky zasypala na horách lavina. Najednou ten jeden vidí, jak se k nim blíží ten záchranářský pes, bernardýn se soudkem.
A tak říká tomu druhému: Hele, nejlepší přítel člověka. No jo, a nese ho pes.

Kouše ten pes?
Ne.
Škoda, chtěl jsem mu dát klobásku.

Přijde paní na úřad: "Ráda bych zaplatila poplatek za psa."
"Jméno prosím?"
"Fifinka."

Jdou dva psi po poušti a jeden říká druhému:
"Hele, jestli rychle nenajdu nějaký strom, tak se asi poščím!"

Přijde pán k veterináři se psem a žádá, aby psovi kupíroval ocas úplně u kořene.
Veterinář jej odmítne s odůvodněním, že pes je na zákrok příliš starý a kromě toho se u daného plemene ocas nekupíruje. Zeptá se proto majitele na důvod.
"Víte, má k nám na návštěvu přijít tchýně a já chci hned v zárodku potlačit jakýkoliv projev radosti nad jejím příchodem..."

Přišel takhle chlápek do hospody s irským vlkodavem - takový ten pes velikosti staršího telete. Uvázal psa venku a dal si pivo. Za chvilku přišel druhý chlápek, tak se rozhlédl, popošel k tomuhle a ptá se:
"Hele, to je váš pes, ten venku?"
"Jo, proč?"
"No, mám pocit, že ho můj pes zabil."
"Helejte, co máte za psa, že by dokázal zabít vlkodava?"
"No, stájovýho pinče."
"To mi řekněte, jak může stájovej pinč zabít vlkodava."
"No, myslím, že tomu vašemu zaskočil v krku."

Pozdě večer přechází přes tmavý park osamělá žena. Ze tmy se naráz ozve:
"Stát!" - Žena se zastavila.
"Lehni!" - Žena si lehla.
"Plaz se!" - Žena se velmi bála a tak se začla plazit.
Po chvíli se nad ní někdo skloní a s lítostí se zeptá:
"Paní, je vám špatně? Já tu sice cvičím svého psa, ale mohl bych skočit pro doktora!"

Dva pejskaři v krutém mraze venčí své čtyřnohé miláčky. Jednoho zima zmáhá a tak říká:
"Pojďte na pivo..."
Tak dodupou k první hospodě, ale ouha, na dveřích nápis, že prý psům vstup zakázán. Ale ten zmrzlejší pejskař říká:
"Sledujte, jak se na to musí."
Vejde se svým vlčákem dovnitř a směle se usadí k prvnímu volnému stolu. Okamžitě k němu přikvačí vrchní a povídá:
"Pane, sem se psem nesmíte."
On s přivřenýma očima praví tak neurčitě směrem k vrchnímu:
"Ale to je můj slepecký pes!"
"Ech, promiňte, já si nevšiml. Co si dáte?"
Chlápek si objedná pivo a nenápadně mrkne na druhého. Ten z gestikulace pochopil princip a tak se usadí u toho samého stolu. Vrchní zas přiběhne a povídá:
"Pane, sem se psem nesmíte."
"Ale to je můj slepecký pes!"
"Ale vždyť to je pudl!"
"Cože?!? Oni mi dali pudla?"

V rodině vášnivého kynologa se narodila trojčata.
V porodnici je přinesli ukázat šťastnému otci, ten si je chvilku a důkladně prohlíží a potom řekne:
"Hm, toho prostředního nechejte.."

Zloděj rabuje cizí byt, když najednou těsně za zády slyší:
"Ježíš tě vidí!"
Celý vylekaný se otočí, ale nikde nikdo, tak rabuje dál. Po chvíli se zase ozve hlas:
"Ježíš tě vidí!"
Tentokrát se soustředil a zjistil, že hlas vychází z klece s papouškem. Oddychne si a říká:
"Tak to ty vykládáš? A jak se jmenuješ?"
"Jeremiáš."
"Ha-ha-ha! Co to bylo za blázna, co ti dal takové jméno?"
"Ten samý blázen, co dal našemu rotvajlerovi jméno Ježíš."

NASA vyšle do vesmíru zkušební raketu, jejíž posádkou je pes a policista. Oba dostanou obálky s pokyny, které mají otevřít až poté, co se dostanou na oběžnou dráhu. Když se tak stane, pes otevře svou obálku a čte: „zapni hyperpohon, zkontroluj stav paliva, teplotu a tlak v kabině a zásoby kyslíku….“. Pes ihned všechno provede a policista se zhrozí: „Teda, když pes dostal takové těžké úkoly, co teprve budu mít v obálce já!“. Tak jí otevře a čte: „Krm pravidelně psa a, proboha, na nic nesahej!“

Letadlo se chystá ke startu. Na poslední chvíli nastoupí muž se psem a posadí se s ním na dvě volná místa vedle cestujícího u okénka. Pes zaujme prostřední sedadlo. Cestující u okénka se tázavě podívá na muže se psem. Ten vysvětlí, že jsou zde služebně a že je zaměstnává letecká společnost.

"Rexe si nevšímejte, to je náš nejlepší služební pes. Jakmile odstartujeme, uvidíte ho při práci."

Letadlo se zvedne a psovod řekne cestujícímu: "Teď se dívejte. Rexi, hledej!"

Pes seskočí, projde uličkou a sedne si před jednu ženu. Po několika vteřinách se vrátí a položí packu psovodovi na rameno.

Ten se obrátí k sousedovi a řekne: "Má u sebe marihuanu. Poznamenám si číslo sedadla a na nejbližším letišti si pro ni přijde policie."

"Skvělá práce!" odpoví cestující.

Psovod pošle psa znovu na obchůzku. Ten čenichá, posadí se u jednoho cestujícího, vratí se, a položí psovodovi na ramena obě tlapy.

"Tak tenhle má kokain. Poznamenal jsem si sedadlo."

Psovod vyšle psa do třetice. Ten prochází tam a zpátky, nakonec se u jednoho cestujícího posadí. Poté se vrátí, vyskočí na sedadlo, roztřese se a všechno kolem podělá.

"Co má tohle znamenat?!" zeptá se cestující u okénka znechuceně.Psovod zašeptá: "Našel bombu..."

Opravy zažitých rčení

Pes, který štěká a nekouše je pes přežraný.
Pes, který neštěká a kouše je pes němý.
Pes, který štěká a kouše je pes normální.
Pes, který neštěká a nekouše je pes mrtvý.

Kdo chce psa bít, hůl většinou nenajde.

Není takové počasí, do kterého byste psa nevyhnal.
Nebo na to aspoň neměl tisíc chutí.

Člověk je přítel psa. Někdy.

Váš pes je největší přítel s lidmi, které nemáte rád.

Neexistuje člověk, od nějž by pes kůrku nevzal, pokud je kůrka potřená játrovou paštikou.

Zákony psího vlastnictví:

Jestli se mi to líbí, je to moje.
Pokud to mám v tlamě, je to moje.
Pokud ti to můžu sebrat, je to moje.
Pokud si s něčím hraješ a položíš to, je to moje.
Pokud jsem to měl před chvíli, je to moje.
Pokud to jen vypadá jako moje, je to moje.
Pokud je to moje, nesmí se to podobat ničemu z tvých věcí.
Pokud to rozkoušu na kousky, všechny kousky jsou moje.
Pokud jsem to viděl první, je to moje.
Když se to rozbije, je to tvoje.

Proč je skvělé býti pes?

Nikdo od vás nečeká, že se budete každý den koupat.

Když vás někde svědí, klidně se podrbete.

Špatné jídlo pro vás neexistuje.

Kost ze zverimexu vás zabaví na celé hodiny.

Když vám narostou chlupy na neobvyklých místech, nikdo si toho nevšimne.

Můžete proležet celé dny bez obav, že vás někdo vyhodí.

Když dáte cizímu člověku hlavu do klína, nemáte z toho problémy.

Stále máte radost, když vidíte stejné lidi.

Stvoření světa

Prvního dne, stvořil Bůh psa.
Druhý den stvořil Bůh člověka, aby se o psa staral.
Třetí den stvořil Bůh jiná možná zvířata, aby měl pes co žrát.
Čtvrtý den stvořil Bůh těžkou práci, aby člověk mohl vydělávat pro potřeby psa.
Pátý den stvořil Bůh tenisový míč, aby pes mohl pro něj běhat.
Šestý den stvořil Bůh zvěrolékaře, aby pes byl zdravý a člověk chudobný.
Sedmý den chtěl Bůh stvořit všechno ostatní, ale neměl čas, protože musel jít na procházku se psem.